Formuláře pro stomatologickou ordinaci - zvlášť pro právnické (sro) a Fyzické osoby !

Ostatní odbornosti nutno projednat telefonicky 602423459.

Fyzická osoba : Formulář a popis zvlášť

Formulář fyzická osoba   (pdf) 

   

Xls

           Popis:

 

Pravnická osoba (sro): Formulář a popis zvlášť (pdf)

Formulář sro:        xls

Popis 

 

Formuláře pro laboratoř - zvlášť pro právnické (sro) a Fyzické osoby !

Fyzická osoba : Formulář a popis zvlášť (pdf)

Formulář FO           xls 

   Popis     

Pravnická osoba: Formulář a popis zvlášť

Formulář sro            

xls

        Popis   

Nečastější dotazy k vyplnění formulářů. 

K položkám hrubé mzdy – uvádějte hrubou mzdu zaměstnance ne super hrubou s odvody zaměstnavatele.
K položce P6  - Sociální a zdravotní pojištění jen za zaměstnance - které odvede zaměstnavatel za zaměstnace - odvod zaměstnance je ve hrubé mzdě !

K položce P14. - skutečné cestovní náklady (patří zde například PHM). – neuvádějte paušál dle § 24, odstavec 2, zt).
K položce P5 a P7. Dohody v ordinaci - pokud souvisí s laboratoří, OPG a RTG patří do  přímých nákladů!  Dohody v kalkulaci ordinace můžou souviset jen s ordinační činnosti.
Splátky úvěru se přímo nepodílí na nákladech v rozvaze. Nákladem jsou odpisy (účetní) zakoupeného majetku z prostředku úvěru. Opisy se uvádí jak z roku minulého roku (P17, P18), tak letošní plánované (P24)
Obecně k  nákladům – nemohou být zahrnuté položky :

Za ekonomicky oprávněné náklady nelze uznat zejména:

• penále, úroky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou,

• zaviněná manka,

• škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (kromě škod způsobených živelními pohromami) včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění,

• odměny a plnění ve prospěch členů statutárních orgánů a dalších volených orgánů právnických osob,

• pokuty, úroky z prodlení, penále, popř. jiná plnění, za nedodržení povinností podle smluv a předpisů (včetně ekologických),

• nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby (zmařené investice),

• náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum a vývoj,

• přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách),

• platby za promlčené dluhy,

• opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny,

• odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle jiného právního předpisu,

• odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů,

• výdaje na reprezentaci,

• poskytnuté dary,

• cestovné vyplácené nad rámec jiného právního předpisu,

• peněžité vyrovnání (např. odstupné) nad rámec povinností stanovené jiným právním předpisem,

• platby pojistného na pojištění škod způsobených statutárními orgány a dalšími volenými orgány právnických osob,

• příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění podnikající fyzické osoby nebo členů statutárního orgánu právnické osoby,

• pojištění rizik a pojištění právní ochrany,

• odvod do státního rozpočtu při neplnění stanoveného podílu zdravotně postižených na celkovém počtu zaměstnanců,

• příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů nad 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny a současně nad 70 % stravného při trvání pracovní cesty v rozmezí 5 až 12 hodin,

• náklady na pohonné hmoty pro soukromé účely,

• náklady na studium na středních a vysokých školách a na manažerská studia,

• náklady na splátky leasingové společnosti za věci, které byly dříve ve vlastnictví nájemce a byly následně prodány leasingové společnosti a pronajaty nájemcem (zpětný leasing),

• zvýšení cen vstupů, které v době zpracování kalkulace věcně usměrňované ceny nebyly spotřebovávány,

• náklady spojené s dlouhodobě nevyužitým majetkem,

• odpisy promlčených a nedobytných pohledávek bez ohledu na jejich daňovou uznatelnost,

• náklady vynaložené formou sponzorování sportovních a kulturních akcí,

• daň z příjmů právnických a fyzických osob podnikajících,

• výplaty podílu na zisku,

• náklady vynaložené neúčelně v rozporu s principem řádného hospodáře.

 

 

Věcná regulace cen ve zdravotnictví

III. MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCE DOKTORANDŮ A MLADÝCH VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ - OPF Karviná
Ing.  Marian Nikorjak

 Abstrakt

Úkolem článku je objasnit problematiku věcné regulace cen ve zdravotnictví. Základním a společným faktorem ovlivňující tento trh je hospodaření s prostředky, které mají charakter blízký veřejnému statku. Tuto skutečnost potvrzují zásahy státu, jehož regulace v oblasti cen jsou celoplošné a zasahují každé zdravotnické zařízení.

Úvod

Seznam všech druhů výrobků a služeb v České republice, na které doléhá skutečnost akceptovat cenovou regulaci, je značný. Jejich definování přísluší cenovým orgánům a nacházíme je v právních dokumentech Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Ministerstva dopravy, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu a Celního úřadu. Konkrétně ceny na trhu zdravotnických služeb a výrobků je regulován cenovými věstníky Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí a rozhodnutími o stanovení maximálních cen Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Zdravotnictví je prostředí, kde cenová regulace je dominantním faktorem. Tato regulace je odrazem společenské hodnoty zdraví. Zhoršení zdravotního stavu člověka je spojeno se značnými změnami v jeho chování, protože přichází o výdělek, jistoty, musí měnit svůj životní styl. Tento přirozený lidský osud se odráží v garancích Ústavy ČR, kde v sekci LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD článek 31. zní: „ Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“.[1]

Stát svou politikou je garantem této společenské objednávky tvořené Ústavou České republiky a realizované konkrétním rozložením politických sil v konkrétní době. Významným nástrojem této politiky ve zdravotnictví je právě regulace cen cenovými orgány. Regulací cen se rozumí stanovení cen nebo jejich mezí, ve kterých mohou být sjednávány, nebo stanovení postupu při jejich sjednání. Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen[2].

1.           Úředně stanovené ceny

Dokumentem, kterým zveřejňuje cenový orgán regulaci cen, je cenový věstník. Věstník je resortní publikační prostředek, kde se uveřejňuje metodika nebo cenové předpisy (podle zákona o cenách) a ostatní, pokud k takovému zveřejnění zmocňuje zákon (např. zákon o léčivech, zákon o ochraně veřejného zdraví, transplantační zákon, zákon o biocidech apod.)[3].

Tyto dokumenty můžou určovat ceny přímo, jedná se o úředně stanovené ceny, které jsou definovány jako:

·         maximální cena je cena, kterou není přípustné překročit,

·         pevná cena je cena, kterou není přípustné měnit,

·         minimální cena je cena, kterou není přípustné snížit.

 

Cenovým věstníkem Ministerstva zdravotnictví jsou tak určovány především maximální ceny zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, která je poskytována účastníku veřejného zdravotního pojištění nebo účastníku smluvního zdravotního pojištění zdravotnickým zařízením, které je ve smluvním vztahu s příslušnou zdravotní pojišťovnou poskytující veřejné zdravotní pojištění a neodkladná a nutná zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. Tyto ceny platí i pro ošetření cizinců těch států, s nimiž byly uzavřeny dohody o bezplatném poskytování zdravotní péče, jimiž je Česká republika vázána, a je hrazena z prostředků státního rozpočtu.

Typickým příkladem jsou ceny stomatologických výkonů a výrobků[4] plně hrazených ze zdravotního pojištění. Tyto nelze navyšovat a žádat například doplatek od pacienta, a to i v případě, že ekonomické náklady ošetření převyšují uhrazenou cenu pojišťovnou. Tato regulace tedy způsobuje především problémy v řízení zdravotnického zařízení tak, aby ekonomicky nebylo ztrátové. Jistou menší výhodou této regulace je, že zdravotnická zařízení se nemusí cenotvorbou jako takovou zabývat. Samotná technická akceptace těchto cen nečiní také nějaké problémy. Změny jsou přenášeny velmi rychle internetovou sítí pomocí speciálních číselníků přímo do manažerských informačních systémů zdravotnických zařízení. Příkladem pevných cen jsou zdravotnické poplatky.

2.           Věcné usměrňovaní cen

Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání ceny. Ačkoli pojem „usměrňování“ zní jemněji, jedná se regulaci cen. Nejčastěji regulované podmínky jsou:

·         maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období,

·         maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení ceny zboží ve vymezeném období,

·         závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny.

Maximální rozsah nebo podíl lze považovat za regulaci přímou. Závazný postup za regulaci nepřímou. Režim věcného usměrňování ceny se používá ve zdravotnickém sektoru zejména k regulaci zdravotnických prostředků[5], tedy zdravotnických pomůcek různého druhu. Zároveň se tato regulace uplatňuje v případě, že se jedná o výkon či výrobek, který není hrazen ze zdravotního pojištění nebo je částečně hrazen ze zdravotního pojištění[6]. Přímé určování ceny z maximálního rozsahu nebo podílu ceny zboží nečiní většinou větší problém, neboť zde platí prostá matematika, kdy vstupní cena je navyšována nějakým matematickým vzorcem, jehož součástí je číselná hodnota určená cenovým orgánem.

2.1.    Závazný postup při tvorbě ceny

Mnohem komplikovanější a otevřenější se jeví závazný postup při tvorbě ceny nebo kalkulaci. Jedná se o nepřímou regulaci. Cenové orgány zde neustanovují žádná čísla. Cenové věstníky zde hovoří o ekonomicky oprávněných nákladech a přiměřeném zisku. Přepisy ale definují, co nelze považovat za oprávněné náklady a co se v případné kalkulaci nesmí objevit jako položka, která ovlivňuje cenu výrobku či výkonu. Za ekonomicky oprávněné náklady nelze uznat zejména[7]:

  • penále, poplatky z prodlení, zaviněná manka, platby za promlčené dluhy, úroky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou,
  • škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (kromě škod způsobených živelnými pohromami), včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění,
  • veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pokuty, poplatky z prodlení, úroky z prodlení, penále a jiná plnění za nedodržení povinností podle smluv a předpisů (i ekologických), nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby (zmařené investice),
  • náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum a vývoj,
  • přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách),
  • odpisy promlčených a nedobytných pohledávek,
  • opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny,
  • odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zvláštního, právního předpisu,
  • penzijní připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem nad limit stanovený zvláštním právním předpisem,
  • odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů,
  • výdaje na reprezentaci,
  • cestovné vyplácené nad rámec zvláštního právního předpisu,
  • peněžité vyrovnání (např. odstupné),
  • platby při pojištění škod způsobených statutárními orgány právnických osob,
  • odvod do státního rozpočtu při neplnění stanoveného podílu zdravotně postižených na celkovém počtu zaměstnanců,
  • příspěvky na závodní stravování v cizích zařízeních nad 55% ceny jídel.

Za přiměřený zisk je považován zejména zisk spojený s výrobou a prodejem zboží podléhajícího věcnému usměrňování ceny, určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je uloženo zvláštními právními předpisy. Rovněž v této části právních dokumentů nenajdeme žádné číslo, které by definovalo „přiměřený zisk“.

Z hlediska rozsahu nepřímé regulace zaujímá právě závazný postup při tvorbě ceny nebo kalkulaci významný podíl na zdravotnickém trhu, protože zasahuje všechny případy, kdy účastník zdravotního pojištění je povinen platit nehrazenou péči u lékaře. Výjimku tvoří pouze zdravotnické poplatky, které patří do kategorie pevných cen a jsou určeny zvláštním předpisem. Tento ekonomický postup určování cen zatěžuje především malá zdravotnická zařízení, jako soukromé ambulance, kde se setkáváme s různými výkony nehrazenými ze zdravotního pojištění a zároveň nedostatečnou dělbou práce v oblasti řízení.

Nejednoznačnost právních norem v zákonech v oblasti závazných postupů tvorby ceny pod dohledem cenových předpisů je základním problémem věcné regulace již od jejího vzniku v 90. letech minulého století. Tento druh cenové regulace nebyl v zákoně formulován přesně a byl fakticky vytvářen až prováděcími předpisy nebo výkladem výkonné nebo soudní moci.

Například vzorový kalkulační vzorec byl teprve určen vyhláškou č. 450/2009 MF. Byla tak určena minimální struktura kalkulace ceny u zboží podléhajícího věcnému usměrňování ceny[8]

  1. Přímý materiál
  2. Přímé mzdy
  3. Ostatní přímé náklady
  4. Nepřímé náklady

Z toho: a) Výrobní režie

             b) Správní režie

             c) Odpisy, u pronajatého majetku výše nájemného

5. Ostatní náklady

6. Zisk

7. Cena celkem

Do této vyhlášky si strukturu kalkulačního vzorce určovaly ekonomické subjekty samy, lépe řečeno na základě zkušenosti z cenových kontrol. Názory úředníků se ale velmi lišily a bylo velice těžké v této situaci v případné kontrole obstát.

3.           Cenové kontroly

Cenovou kontrolu provádějí cenové kontrolní orgány podle své působnosti stanovené ve zvláštním právním předpise – zákonem č. 265/1991. Pravomoci se v průběhu trvaní předpisu několikrát měnily. Mezi cenové orgány oprávněné ke kontrole cen ve zdravotnictví patřily Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv a Finanční ředitelství. V současné době je nejaktivnější především Finanční ředitelství, které ze zákona má právo kontroly všech právnických a fyzických osob v oblasti kontroly cen. Z hlediska dodržování právních norem je jejich činnost nezbytná. Výsledky kontrol poukazují na hlavní zdroje nedodržování cenových předpisů. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně každoročně do 30. dubna přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za předcházející kalendářní rok.

Cenová kontrola spočívá ve zjišťování, zda kupující nebo prodávající neporušují ustanovení zákona o cenách a cenové předpisy. Dále v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro regulaci cen. Porušením cenových předpisů se fyzické a právnické osoby mohou dopustit přestupku nebo správního deliktu. Za přestupek nebo správní delikt se ukládá pokuta ve výši jednoho až pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu pokud lze vyčíslit. Pokud nelze vyčíslit, lze v některých případech uložit pokutu až 10 000 000 Kč. Přehled o provedených cenových kontrolách a rozhodnutí o uložení pokuty uveřejní cenový kontrolní orgán jednou ročně v cenovém věstníku s uvedením kontrolované osoby, výší pokuty a ustanovení zákona o cenách, které bylo porušeno.  

Výsledky cenových kontrol zdravotnického trhu lze analyzovat na základě zveřejnění v cenových věstnících. Výsledky kontrol ve zdravotnictví v roce 2007 znázorňuje tabulka 1.

 

Tab. 1 Kontroly zdravotnických zařízení v roce 2007.        

 

Zařízení

Počet kontrol

Porušení předpisů

Pokuty Kč

Lékárny

22

18

158000

Oční optiky

46

39

655000

Lázně

2

0

0

Distribuce zdravotnických prostředků

26

19

2356000

Stomatologické laboratoře

10

8

35000

Stomatologové

24

14

88000

Ostatní ambulance

7

5

38000

Transfůzní stanice

7

4

34000

 

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/cenova_kontrola_41301.html?year=2007

Nejčastějším porušením je nerespektování věcných podmínek, kterými cenový orgán omezuje uplatnění maximálních cen, tj. použití chybné základny pro výpočet ceny oproti skutečné ceně; uplatnění vyšší přirážky než cenovým zákonem povolené a neuvedení uplatněné přirážky na faktuře. Porušení cenových předpisů spočívalo také v nesplnění evidenční povinnosti vyplývající z ustanovení zákona o cenách, neboť v průběhu celého kontrolovaného období nebyla vedena evidence prodejních cen výkonů a výrobků ke kompenzování určité vady nebo nedostatečnosti pro konečného spotřebitele. Pokuty byly také uloženy za porušení cenových předpisů tam, kde v platných kalkulacích nebyl respektován cenovými orgány stanovený závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci tím, že do věcně usměrňovaných cen výrobků a výkonů byly nesprávně uplatněny některé náklady, které nejsou dle cenových předpisů považovány za náklady ekonomicky oprávněné.

Závěr

V tomto článku byly shrnuty základní poznatky o věcné regulaci cen ve zdravotnictví. Stát touto aktivitou reguluje část trhu, který z mnoha důvodů selhává. Na rozdíl od úředně stanovených cen, kdy stát přesně stanoví cenu, věcná regulace přenáší konečné rozhodnutí o ustanovení ceny na zdravotnické zařízení, které musí dodržet některé podmínky stanovené právním dokumentem. Tyto postupy jsou kontrolovány cenovými orgány. Významná část manažerských činností ve zdravotnických zařízeních, jako plánování, organizování, řízení a kontrola, pak musí akceptovat tento způsob tvorby ceny. Organizační struktury zdravotnických zařízení se tak přizpůsobují tomuto významnému vnějšímu vlivu. Složitý aparát regulace cen ve zdravotnictví způsobuje komplikace mnohem citlivěji malým subjektům ve zdravotnictví, kde možnost řešení složitých podmínek podnikání se setkává především s nedostatkem dělby práce v řízení. Velké organizace typu např. nemocnic s dělbou práce v managementu a efektivní alokací zdrojů se mohou mnohem účinněji vyrovnávat s podmínkami regulace cen.

 Abstract

The objective of the article is to throw light on the issue of factual regulation of prices in health services. The basic and common factor affecting the market is economic management of the funds which have a character close to a public good. This fact is confirmed by the government interventions, whose regulations of prices are nation-wide and intervene with any health facility.

Literatura:

[1]      ARROW, J. K.: Uncertainty and the Welfare Economics of Medical Care. The American EconomicReview, Vol. 53, No. 5. Dec., 1963, pp. 941-973.

[2]      BĚLOHLÁVEK, A.J., HÓTOVÁ, R. Cenová regulace z pohledu tuzemské, komunitární a mezinárodní úpravy a ochrany investic. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2008, 356 s. ISBN 978-80-7208-676-4

[3]      GLADKIJ I., STRNAD L., IVANOVA K. a další, Management ve zdravotnictví. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2003, 380 s. ISBN 80-7226-996-8

[4]      MZCR. Cenový předpis 3/2009/FAR, [online]. [cit. 2010-10-10].
URL: http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/998-cenove-rozhodnuti-309-far-kterym-se-stanovi-seznam-zdravotnickych-prostredku-s-regulovanymi-cenami.html

[5]      MFCR. Cenová politika [online]. [cit. 2010-10-10].
URL: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/rozvoj_trhu.html

[6]      MALÝ, I. Problém optimální alokace zdrojů ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita, 1998, 114 s. ISBN 80-21020067.

[7]      PARLAMENT ČR. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., a 515/2002 Sb. [online]. [cit. 2010-10-10].
URL: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[1] Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb.

[2] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách

[3] http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/vestniky_1768_11.html

[4] Cenové rozhodnutí 1_09-FAR

[5] Cenový předpis 3/2009/FAR o regulaci cen zdravotnických prostředků.

[6] Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2010/DZP

[7] Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 3/2009/FAR

[8] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhlaska_450_2009_pdf.pdf

 

 

 

 

 


Kontakt

M studio - Manažerské poradenství, s.r.o.

Ing. Nikorjak Marian
Božkova 551 Karviná Ráj 73401


8.00 -16.00 Hod.
Telefon
602 423 459 Ing. Nikorjak Marian, Jednatel
602 423 458 Ing. Nikorjak Martin, Jednatel



Nabídka našich služeb:

- ceníky pro ordinace
- provozní řády
- převody na S.R.O.
- změny ICP lékařů
- ekonomická školení
- změny registrací na KÚ
- e komunikace s VZP
- elektronické certifikáty
- programy pro komunikaci 
  s pojišťovnami
- průvodce zahájením
  ordinační praxe
- ocěnění ordinací